Koule – základní klasický tvar balónků. Jde o kouli nebo spíš ovál s různě dlouhým krčkem. Krčky mohou být krátké, balónek do nich přechází ostřejším rádiusem, ale také velmi dlouhé s pozvolným přechodem. Ty druhé se lépe zavazují na uzel. Dělí se do velikostních kategorií podle průměru, jednotkou jsou palce.

Dlouhé – balónek má tvar doutníku, či válce. Může jít o krátké nudle, nebo i několika metrové macky.

Zeppeliny – jsou podobné jako dlouhé balóny, ale na rozdíl od nich mají větší obvod – nepůsobí nudlovitě, ale spíš vzducholoďovitě

.

Housenky – jsou podobné dlouhým balónům, ale skládají se z postupně se nafukujících článků. Kratší (cca do 1 metru) mají hlavičku i tykadla. Obří dlouháni mají jen ty články.

Tvary – tak sem patří všichni ti zajíci, sloni, kachny a myši. Jejich nafukování chce trochu cviku. Můžou být i v opravdu obřích velikostech.

Srdíčka – další klasický tvar. Nemají rádi nafukování na fest, často pak prasknou mezi „hrby“

Punch ball – velké koule s očkem a gumičkou. Po nafouknutí se s nima dá driblovat na gumičce. Mají dlouhý složitý krček, který se nenafukuje (ale jde to : )

Obří – klasická koule, ale s průměrem přes metr. Tyto balónky jsou hodně drahé.

Donut ( + kytička) – jak název napovídá jde o balónek s dírou jako u Homerovi koblihy. Donut vyrábý jen firma Qualatex a princip formy je chráněn patentem.

Spojovací – jde o klasickou kouli jen má na vrchlíku takový ocásek pro navázání k dalšímu balónku, tak se dá vytvořit řetěz.

Tvarovací – dlouhá tenká nudle ze které jde udělat třeba pes, nebo žirafa.

Foliové (mylar) – to jen tak pro úplnost. Oni to vlastně nejsou tak úplně balónky, spíš pytlíky v různých tvarech. Mají ale dlouhou životnost a jsou dobré pro nafukování heliem.